Házená v TV

18. 09. 2019 18:00 hod. ČT Sport
STRABAG Rail Extraliga: HBC Ronal Jičín - HCB Karviná
TV COM
Sponser

Další odkazy

Fotogalerie Archiv

Informace o akcích a zajímavosti z házené do vašeho emailu. Přihlaste se k odběru novinek.
Email
22.5.2019 otevřeno: 935 x

Udělali jsme posun vpřed, ale hráči mají pořád co zlepšovat, motivuje svěřence trenér dukelských vítězů Žákovské ligy

Zkušený trenér a metodik Martin Tůma letos se svými svěřenci oslavil vítězství v Žákovské lize. Starší žáci Dukly Praha neprohráli v celé soutěži ani jedno utkání, dvakrát remizovali. Trenér však hráče motivuje k další práci a říká: "Sezóna se nám vydařila, i když byla dost náročná. Ale jediné, co můžu hráčům pro příští rok zase nabídnout, je znovu tvrdý a intenzivní trénink."

 

Týmu Dukly Praha patří po skončení Žákovské ligy 1. místo – soutěží jste prošli bez jediné porážky. S výsledky tedy panuje v týmu spokojenost?

Co se výsledků týče, hráči a okolí asi spokojeni jsou, já jako trenér se spíš než výsledky zabývám charakterem herního výkonu a výsledky jsou pro mě druhotné. Z tohoto pohledu musím říci, že jsme udělali posun vpřed, za rok jsme leccos zvládli, nicméně stále hráčům zbývá ještě dost věcí, které musí nebo by měli zlepšit, pokud mají ambice stát se dobrými házenkáři. Spousta práce tedy čeká je i nás trenéry.

 

Jak tedy sezónu úspěšného týmu hodnotíte?

Sezona se nám vydařila, i když byla dost náročná - někteří hráči už toho mají teď v květnu dost. Ale kdo chce být dobrým hráčem, musí tomu mnoho obětovat. Samozřejmě jsme se ani my nevyhnuli určitým výkyvům ve výkonnosti, ale to je v této kategorii normální a pochopitelné. Na druhou stranu musím vyzdvihnout přístup většiny hráčů, podmínky, v kterých trénujeme nejsou zdaleka ideální ani ve srovnání s jinými družstvy v ČR, přesto jsme se dokázali postupně zlepšovat ve věcech, které pro tuto kategorii považuji za důležité.

 

Je některé z utkání, které považujete za nejvydařenější?

Jednotlivá utkání nechci hodnotit, soutěž se hraje turnajově, a to přináší řadu specifik. A upřímně řečeno, děláme s hráči hodnocení vždy po jednotlivých turnajích a aktuálně tomu přizpůsobujeme plán ročního cyklu, takže si už moc nevzpomínám na turnaje ze začátku Žákovské ligy. Výjimku tvoří kategorie „nejtěžší“ utkání – tam je volba jednoznačná, odehrálo se mimo Žákovskou ligu na PHC s pozdějším vítězem, chorvatským Maximirem Pastellou – tím vůbec nechci snižovat kvalitu našich soupeřů v Žákovské lize, ale žádný z nich nemá zdaleka takové možnosti výběru a tréninku talentovaných hráčů jako zmiňovaní Chorvati. To je ale na povídání o jiném tématu.

 

V čem ještě je Žákovská liga specifická?

Žákovská liga je samozřejmě specifická soutěž už hracím systémem. Další specifikum je, alespoň dle mého soudu, že kdo chce uspět, musí mít odvahu nechat hrát v průběhu jednotlivých turnajů i celé soutěže všechny hráče, které má k dispozici. Vzhledem k mému stávajícímu povolání si snad mohu dovolit poznámku, že jsem v některých případech byl svědkem spíše opačné tendence.

 

V čem spočívá síla tohoto družstva? Je tým něčím zvláštní? Je v týmu nějaká silná individualita nebo výrazný talent?

Nejsem si jist, zda můžeme mluvit o síle družstva. Ani v žákovské kategorii nejsou hra a výsledky záležitostí jednoho roku a jednoho realizačního týmu - letos mi s tréninkem i v utkáních vydatně pomáhali Klára Trepáčová (Hynečková) a Jan Blecha, hráč A týmu Dukly -, nýbrž koncepční práce celého klubu. Proto mají velkou zásluhu na letošním výsledku i trenéři, od kterých jsem hráče před rokem až rokem a půl převzal – Petr Rams a manželé Charvátovi. Protože pracovali podle klubem nastavené koncepce, bylo na co navázat a co rozvíjet. Pokud bych měl přece jen označit nějakou zvláštnost, měli jsme výhodu v situaci, která je „snem“ každého trenéra, a to je počet leváků. U nás v týmu máme čtyři a jednoho brankáře. Co se talentů týče, je předčasné je hodnotit. Jak všichni, kdo prošli vyššími stupni trenérského vzdělávání, vědí, hledání talentu je dlouhodobá záležitost. Jedním z kritérií je i to, jak rychle se hráč dokáže učit nové věci a adaptovat na nové podmínky a jakou píli a nasazení projevuje dlouhodobě v tréninku. Možná jsem trochu konzervativní, ale první opatrné soudy o tom, zda je hráč opravdu talentovaný, bych si troufl tak nejdříve v kategorii mladšího dorostu.

 

Co čeká tým v příští sezóně? Zůstane pohromadě?

V příští sezoně nečeká hráče nic nového – v týmu jich zůstává 10, 6 přechází do mladšího dorostu a přijdou nováčci z mladších žáků. Jediné, co jim všem mohu nabídnout, je znovu tvrdá a intenzivní tréninková činnost. V nové sezoně budeme zase na stejné „startovní čáře“ jako jiná družstva v České republice a nikoho ani nenapadne se vracet k výsledkům uplynulé sezony. Ale i odcházející hráči si o své budoucnosti rozhodnou sami pílí a nasazením v kategorii mladšího dorostu. Tak to běžně chodí a příští rok nebude výjimkou.